Na dnešek jsme si naplánovali pohodový okruh po náhorní planině. Délka necelých 8 km, převýšení 340 m – takže taková pohoda na třetí den na horách. Cesta vede po rozsáhlých sněhových polích. Občas se i trochu boříme.
Nikam nespěcháme, času máme dost a tak si vychutnáváme výhledy a horské prostředí. Z dálky pozorujeme vrchol Vezzana a zdá se nám, že tam vidíme několik pohybujících se lidí. Že by naši byli už na vrcholu? A takhle rychle?
Cestou zpět k Rifugiu potkáváme různé skupiny turistů a všichni mají jednu společnou věc: jdou nalehko. Každý si nese jen malý batůžek s osobními věcmi, vodou a svačinou. Jdou od chaty k chatě, takže vůbec neřeší vybavení jako je stan, spacák, karimatka a zásoba jídla. V tom je chození po Alpách inspirativní – netahat se s tím, co mi může poskytnout chata. Samozřejmě je zde i rub tohoto přístupu: za vše, co si nenesu na zádech náležitě zaplatím.
